Nový Zéland - zápisník

Dnešek je pro mne poslední čtvrtek v této krásné zemi. Každý z následujících dnů bude toho jména poslední. Za týden touhle dobou bych měl být tuším v Austrálii, nebo už dál. Musel bych se podívat a to se mi zrovna nechce. Doufám, že všechno poběží jako doposud.

Je půl sedmé ráno. Nějak jsem nemohl dospat, pustil jsem si televizi a zahájil v deníku dnešní den. Začínám se pomalu připravovat na odjezd. Stále nevím, který den se vlastně odlepím. Asi to bude až v sobotu. Pořádně si dobiju notebook a v klidu se sbalím. 

Zahajuji poslední týden mého studia. Do školy jsem přišel s takovým provinilým pocitem. Ale ještě před hlavním vchodem jsem potkal Marion a ta se hned ptala, jak jsem si to užil. Stále jsem plný nadšení. Určitě to ze mě bylo cítit a bylo to na mě vidět. Když jsem se

Dělám to poprvé, ale protože to, o čem chci psát, považuji z mnoha důvodů za docela důležité, nebo příznačné, nebo prostě pánbůh ví proč ..., vkládám do svého "deníčku", následující....

Je půl deváté ráno a já jsem, po ranní "hygieně" a úklidu v autíčku, připraven vyrazit. Ano, školička mi docela přirostla k srdci, ale dneska se do ní prostě nedostanu. Za chvíli tam zavolám a z dnešních lekcí se omluvím.

Je krátce po osmé a sedím na stejném trajektu, který mě včera dovezl na ostrov Stewart. Stejná loď, stejná posádka, nový den. Vstával jsem po šesté, dal si sprchu, udělal kafe a vyrazil udělat pár ranních fotografií. Myslím, že budou dobré.

Při psaní toho dnešního titulku mě přepadl smutek. Tak ona už je to 4. sobota. To znamená, že pobyt se začíná chýlit ke konci. Zvláštní situace, zažil jsem tu spoustu nádherných chvilek a potkal moc fajn lidi. Takže bych tu rád pobyl déle.

Školička je úžasná a nemá cenu se o tom dokola rozepisovat. Včera jsem tam Marion řekl, že bych rád vyrazil na třídenní výlet a ona mi dneska donesla spoustu map. Navíc jsme  s celou skupinou strávili dobře čtvrt hodinu vymýšlením trasy a míst, která bych měl navštívit.

Ve školičce to bylo opět velice příjemné. Postarší učitelka, klíďopíďo ale může být mladší než já, která nás má dopoledne, je opravdu fajn. Jmenuje se Marion a má spoustu životních zkušeností a ráda se rozpovídá. A tak jsem se opět dozvěděl spoustu zajímavostí.

Dnes pro mě proběhl první "ostrý" den v nové školičce. Bylo to docela milé a proběhlo to podle standardního schématu. Noví spolužáci se nejdříve představovali mě a pak já jim. Směska z celého světa.